úterý 29. prosince 2015

Já, robot - Isaac Asimov

Robot se zasmál. Jeho smích zněl velmi nelidsky; byl to doposud nejstrojovější zvuk, jaký vydal. Ostrý a trhaný, pravidelný a nemelodický jako metronom.
"Jen se na sebe podívejte," řekl konečně. "Neříkám to nikterak hanlivě, ale jen se na sebe podívejte! Materiál, z něhož jste stvořeni, je měkký a chatrný, rychle se opotřebuje a unaví, je závislý na energii získané neúčinnou oxidací organických látek - jako třeba tohohle." Prstem opovržlivě ukázal na zbytky Donovanova sendviče. "V pravidelných intervalech upadáte do podivného bezvědomí a sebemenší změna teploty, tlaku, vlhkosti vzduchu nebo intenzity záření naruší vaši výkonnost. Vy jste jen zkušební vzorky!"

středa 16. prosince 2015

Pole potupy - David Weber

"Co mám tedy dělat, pane?" Hněv se z jejího hlasu vytratil a zoufalství změkčilo tvrdost jejího pohledu, nicméně opětovala jeho pohled s beznadějnou hrdostí, ze které se mu svíralo srdce. "Jediné, co žádám od své královny a svého království - jediné, co jsem kdy žádala - je spravedlnost, mylorde. To je to jediné, co mám právo žádat, ale mám na ni právo. Není snad právě to, čím se lišíme od liďáků?" Trhl sebou a ona tím tichým, prosebným hlasem pokračovala: "Nerozumím politice, pane. Nechápu, co dává Pavlu Youngovi právo ničit všechno, na co sáhne, a schovávat se za důležitost kompromisu a politického konsensu. Ale chápu povinnost a všeobecnou slušnost. Chápu spravedlnost, a pokud mi ji nikdo jiný nemůže poskytnout, tak si ji pro jednou, jen pro tentokrát, chci zjednat sama, ať to stojí, co to stojí."

pátek 11. prosince 2015

Fangirl - Rainbow Rowellová

Podle Reaganina názoru byla Cath už tak dost divná. "Jakoby nestačilo, že máš podomácku kreslený plakáty Simon Snowa," řekla včera večer, když se chystala jít spát. "Musejí to být teplý podomácku kreslený plakáty Simona Snowa?"
Cath se podívala na obrázek Simona a Baze, jak se drží za ruce, který měla nad psacím stolem. "Nech je být," odvětila. "Milujou se."

čtvrtek 26. listopadu 2015

Dračí krev - Jenny Nowak

"Bela uvážlivě pokýval hlavou. Ve tváři se mu už nehnul ani sval. Harald se leckdy nevyznal ani sám v sobě, natožpak v něm. Vlastně ho obdivoval. Jak je klidný, smířený a přitom tak nezlomený. Uzavřený. Jaký je, když zůstane sám? Kdo se skrývá za nehybnou maskou ostře narýsované tváře? Vzdělaný, jemný muž, rytíř zbožňující svou paní, nelítostný válečník, který pohřbívá zajatce zaživa, nebo zvrhlý surovec, jehož lože opouštějí ženy polomrtvé? Kdo? Který z těch tří? Všichni? Žádný?"

úterý 17. listopadu 2015

Masky smrti - Jim Butcher

Nebyl to medvěd. Pokud medvěd nemá šest nohou a po stranách hlavy pár zakroucených beraních rohů. Pokud medvěd nemá dva páry očí nad sebou. Jeden pár žhnul oranžově a druhý zeleně. Pokud si medvědi nezačali tetovat na čelo svítivé, propletené runy a nemají dvě řady ostrých vroubkovaných zubů pokrytých slizem.
Hnalo se to na mě, několikasetkilová zuřivá nestvůra. Udělal jsem jedinou věc, kterou v tu chvíli udělá každý rozumný čaroděj.
Otočil jsem se a vzal nohy na ramena.

úterý 27. října 2015

Demonata - Darren Shan

Postupně se to lepší. Přestávám tolik toužit po lécích a už nemám záchvaty zvracení. Jenže nedělám tak rychlé pokroky, jak lékaři předpokládali. Pořád sklouzávám zpátky, do světa zlých snů, a ztrácím kontakt s realitou. Nemluvím s ošetřovateli a doktory na rovinu. Neprobírám s nimi svoje strachy a bolesti. Někdy nesouvisle blábolím a nejsem s to si vyložit, co říkají lidé kolem mě. Anebo stojím a celý den civím s některého ústavního okna na strom nebo keř. Anebo ráno vůbec nevylezu z postele, ať se ošetřovatelé snaží sebevíc. Peru se s nimi. Nevěří tomu, co jim vykládám, takže mě nemůžou úplně pochopit, a tím pádem mi ani nemůžou skutečně pomoct. Proto se bráním. Ze strachu a ze vzdoru.

pátek 16. října 2015

Letní rytíř - Jim Butcher

Střet s královnou víl je zlá věc. Hodně zlá věc. Protože jsem sotva mohl povolat nějakého omšelého dávného boha nebo se zaštítit samotnou Bílou radou, nedalo se očekávat, že narazím na něco s takovým množstvím hrubé síly, jakým disponovala Mab. Mohl jsem jí uštědřit magický úder na úrovni nemluvněte, zkusit ji dostat odsud, ale i kdybychom byli na stejné úrovni, pochybuji, že bych jí aspoň pocuchal vlasy. A ona mě měla v hrsti, podléhal jsem jejímu magickému vedení. Mohla moje obranné linie prorazit  prakticky čímkoliv a já bych s tím vůbec nic neudělal.

pátek 2. října 2015

Branou z Ivory - Doris Egan

Muž mi opakoval, jako by mluvil s dítětem: "Je to úplatek, víte. Chtěl úplatek."
"Ano. Já tomu slovu rozumím."
"Chcete snad říci," zeptala se nějaká žena pomalu, "že bychom měli podporovat korupci? Souhlasit s vydíráním? Zdá se mi, že to je na Athéňanku podivný názor."
"Na Athéně by to byl úplatek. Na Ivory je to obvyklý byznys. Nevidím smysl v tom, aby člověk lpěl na osobních zvycích, když by to znamenalo nemožnost uzavřít obchod s někým jiným - tedy, chtějí tu pobočku otevřít nebo ne? Protože bez úplatku - vlastně bez spousty úplatků - se jim to prostě nepodaří."
Někdo namítl: "Ale to je špatné."
"Já nevím," odpověděla jsem. "Na Athéně musíte dát zpropitné číšníkovi za dobrou obsluhu a na Pyrene se to považuje za vydírání. Je to spíš otázka geografická. Smiřte se s tím, že na Ivory nepoužijete ani koupelnu, aniž byste za to někomu nezaplatili."

sobota 26. září 2015

Čarodějčina dcera - Adéla Rosípalová

"Rozdělávám vzkaz a v duchu si ho přečtu.
'Mám ti vyřídit, že po vyučování budeš mít takovou "oddechovou" lekci kouzlení.'
Pokrčím rameny. Nejspíš od Tinka nebo Archisse. Utrhnu papír z vlastního poznámkového bloku a rychle naškrábu:
'Tak vyřiď tomu, co mi to vyřizoval, že mu vyřizuju, že jsem po škole. Jestli je to nutný, tak ať si to vyřídí se Snapem.'
Brandon papírek zachytí a pak se usměje nad mými hrátky se slovy."

pondělí 21. září 2015

Sestry Makiokovy - Džuničiró Tanizaki

"Následujícího dne se Jukiko začala za pomoci obou svých sester strojit již od tří hodin odpoledne. Také Teinosuke přišel z kanceláře dříve domů, takže se do pokoje plného příprav a shonu ani nevešli. Teinosuke byl opravdovým znalcem na vzory kimon, způsob jejich nošení či ženské účesy a s oblibou takové horečné ženské přípravy sledoval. Hlavně však chtěl dohlédnout na to, aby byly do šesti hodin opravdu hotovy, protože - jak jej již zkušenosti poučily - jakmile se sestry jednou začaly oblékat, zcela ztrácely pojem o čase."

pondělí 31. srpna 2015

Virtuální vrazi – Jana Rečková

„Ve volném čase si můžu dělat, co chci,“ prohlásila žena vzdorně. Ten hlas! Už jsem ho slyšel, pomyslel si Tajn.
„Tomu vážně věříš? Ty nevidíš, jak totalitní moc utahuje šrouby? Jak se čím dál hůř hledá prostor k dýchání?“ Ro se zlobil, ale ne přímo na ni, to bylo jasné. Možná byla ještě nahá, to se pak těžko rozčiluje.
„Obyčejným lidem pevný stát prospívá,“ tvrdila.
„Ukaž mi obyčejného člověka. Ukaž mi jich deset, ne, stačí pět.“ Ro se ostře zasmál, skoro jako Al. „Obyčejnějších než byla moje rodina, než ji roznesli na kopytech moci.“

úterý 25. srpna 2015

Interview s upírem - Anne Riceová

"Z hromady trouchnivějícího nábytku vytáhl židli a snadno ji rozlámal, ačkoliv měla silnou trnož. Byl to poněkud groteskní pohled, zvlášť když to prováděl s elegancí a neotřesitelným klidem v tváři. Dělal jen to, co dokáže každý upír, štípal ty tlusté kusy dřeva na třísky, ovšem dělal to způsobem, jaký svede jenom upír. Nebylo na něm nic lidského. Dokonce i jeho půvabné rysy a tmavé vlasy nabývaly znaků charakteristických pro příšerného anděla, který měl s námi ostatními upíry podobnost jen povrchní. Kabát ušitý na míru byl hotová fata morgana. Přestože jsem se k němu cítil přitahován snad silněji než k jakémukoli jinému tvorovi kromě Claudie, vzrušoval mě způsobem, jenž se podobal strachu."

pondělí 10. srpna 2015

Y: Poslední z mužů –B. K. Vaughan, P. Guerra

„Can you believe I honestly used to think there was a reason I was still here? Divine intervention, fate, fucking magic,… There had to be some larger-than-life explanation why it wasn’t Stephen Hawking or… or Clint Eastwood or Chuck Palahniuk or any of the millions of other dudes who were substantially better suited to this job than I.“

pondělí 3. srpna 2015

Vetřelec - C.J. Cherryh

"Já ti nevím," pronesla Ilisidi do sténání kůže a řinčení kruhů na postroji. "Vyhodit mě z domu. Poslat své služebnictvo, aby mě vyhodilo z domu..."
"Babičko." Tabini svíral pušku. Pažbu si opřel o bok a hlaveň namířil do nebe. "Jeden se omlouvá. Jeden ten dům potřeboval. Úřední záležitost. Jeden věděl, že ty budeš mít jasno v tom, ke kterému sousedovi jít."
"A tvoje ostraha na to nepřišla?"
"Ne, když v tom byl tvůj přesvědčivý šarm, ne, světlo mých dní. Můžeme vyrazit?"

pátek 24. července 2015

Zápisník smrti 8-12 – Cugumi Óba, Takeši Obata

„Nemysli si, že lidi, který používaj zápisník, můžou přijít do ráje nebo do pekla.“

čtvrtek 16. července 2015

V polévce miso – Rjú Murakami

„Ozvalo se suché zapraskání, připomínající zvuk lámané suché větve, krk se naklonil do nepřirozeného úhlu a strejda těžce dosedl na sofa. Taková vražda, to bylo jako kdyby z věšáku spadl klobouk, někdo ho zvedl a pověsil zase zpátky. Frank se na mě podíval a znovu uchopil do ruky nůž.“
 

středa 8. července 2015

Zápisník smrti 5-7 – Cugumi Óba, Takeši Obata

„Chápeš to špatně! Já vím, že na mě všechny důkazy ukazují, ale to je past! Já nejsem Kira! Přibliž si mě tou kamerou a podívej se mi do očí! Copak jsou tohle oči lháře?! Tak mě přece pusť, Rjúzaki!“

pondělí 15. června 2015

Dům mrtvých – Steven Erikson

„Potřebujete na tohle všechno hledat odpovědi, historiku?“ zeptal se. „Všechny ty svazky, co jste přečetl, myšlenky jiných lidí. Jiné časy. Jak smrtelník najde odpověď na to, čeho je jeho druh schopen? Dostane se každý z nás, ať voják či civilista, do bodu, kdy nás všechno, co jsme viděli a přežili, změní? Nenávratně změní? Co z nás bude pak? Budeme méně lidští, nebo více? Dost lidští, nebo příliš lidští?“

pondělí 1. června 2015

Zápisník smrti 1-4 - Cugumi Óba a Takeši Obata

„Každý hlupák si musí všimnout, že někdo likviduje špatné lidi. Já totiž chci, aby celý svět věděl, že existuju… Že je tu někdo, kdo vykonává vyšší spravedlnost!!“

pátek 8. května 2015

Květy z půdy – V.C. Andrewsová

Nejstarší Christopher, jeho sestra Cathy a nejmladší dvojčata Cory a Carrie měli jeden z nejhezčích startů do života, jaké si dovedete představit. Oba jejich rodiče byli hezcí, hodní a hluboce se milovali. Žili v pohodlně zařízeném domě, měli spoustu hraček, a přestože byl otec přes týden na služebních cestách, jeho páteční návraty patřily k nejšťastnějším okamžikům celé rodiny. Jednoho večera se však nevrátil a život celé rodiny se obrátil na ruby.

pondělí 20. dubna 2015

Prokleté město – Lisa McMann

„Den za dnem pro Kendall teď ubíhá jako černobílý film. Navykne si na svou otupující rutinu: škola, farma, domácí úkoly, spát. Do školy jezdí dodávkou s Jaciánem a Marlenou, nezávazně si s nimi povídá, ale vůbec si nepamatuje o čem. Ve škole mlčky sedí ve své lavici, automaticky prochází z jednoho dne do druhého, prostě přežívá, a dělá všechno, co jí její porucha nutí dělat. Nic víc, nic míň.“

pondělí 6. dubna 2015

Cizinec – C.J. Cherryh

"Taky vás mám rád." V jazyce ateviů to znělo legračně. Jago se usmála, což tak často nedělala, a její střízlivé oči se zaleskly. "Nerozumím tomu," řekla. "Uniká mi smysl, nadi." Ani nejlepší vůle na světě nedokázala překlenout tuhle mezeru. Podíval se na ni a pocítil izolaci.

neděle 8. března 2015

Jméno korábu – Pavel Renčín

„Tři stěžně mu vzdaly unavený hold a kapitán jim zasalutoval. Dal by vypálit oslavnou palbu, kdyby to zaplašilo jeho chmury, ale nějakým šestým smyslem vycítil, že děla jsou ospalá, a nechtěl je ze svého rozmaru honit do střílen. V tu chvíli si také uvědomil své povinnosti.“

čtvrtek 26. února 2015

Není cesty zpět – Michael Marshall Smith

„Znáte takový ty myšlenky, co vás občas přepadají, víte, takový ty, kde je vám jasný, že něco není v pořádku, že jste zapomněli na něco důležitýho, ale pořád nevíte přesně na co? Takže to hodíte za hlavu a ono se to o něco později vrátí, aby vám to opravdu ve velkým otrávilo život?
Na prchavý okamžik se mi jedna taková mihla hlavou.
A zase zmizela.“

čtvrtek 19. února 2015

Enderova hra – Orson Scott Card

“Nikdo kromě nepřítele ti neřekne, co nepřítel udělá. Nikdo kromě nepřítele tě nenaučí ničit a dobývat. Jenom nepřítel ti ukáže tvoje slabá místa, jenom nepřítel ti řekne, v čem jsi silný. A jediným pravidlem hry je to, co mu dokážeš udělat a v čem mu zabráníš. Od této chvíle jsem tvůj nepřítel, od této chvíle jsem tvůj učitel.”

pondělí 26. ledna 2015

O stránce

Kdo jsem? 

Jsem Myš, která čte od chvíle, kdy se naučila číst, a na internetu funguje od doby, kdy jí zapojili první modem. Ach ty časy, pomalého internetu! Pod nickem T’Sal vystupuji celou řadu let na celé řadě serverů a krom internetové a čtecí posedlosti jsem také milovnicí filmů, seriálů a počítačových her, jejichž žánry se kříží s těmi knižními. Mám svého vlastního tribbla a figurku Severa Snapea, z papíru jsem si vyrobila komunikátor a phaser ze Star Trek TOS, v posteli mě každou noc utlačuje mourovatá kočka a mým životním snem je stát se královnou Fereldenu. Prostě taková normální geek holka, kterých je teď plný internet. 

Proč jsem blog založila? 

Knižní koutek jsem zakládala z několika důvodů, z nichž všechny jsou ryze osobní. Chci si zvěčnit zážitky z četby, které by jinak zůstaly pohřbeny pod dalšími a dalšími knihami, až bych nakonec zcela zapomněla, že jsem nějaký takový příběh četla. Ráda bych také zase jednou zkusila psát něco trochu serióznějšího a objektivnějšího, než jsou historky ze života na mém osobním blogu. A také bych strašně ráda znala názory ostatních čtenářů na knihy, které se na několik hodin staly nedílnou součástí mého života. Takže ano, účelem tohoto blogu je něco tak všedního a všemi blogery milovaného jako jsou komentáře. Komentujte! Komentujte hojně a vesele, dělte se o své dojmy z četby, srovnávejte své názory s mými. Třeba si časem začneme pomáhat v hledání kvalitní a zábavné četby, které není nikdy dost. 

Co zde bude/je za knihy? 

Jak můžete vidět na předem načrtnutých žánrech, čtu spíše sci-fi a fantasy. Fantastika tvoří takových 70 % mé četby, a proto i zde bude drtivá většina recenzí na různé fantasmagorie, které nemají nic společného se životem, jak by řekli milovníci reálna. S těmito kategoriemi úzce souvisí i komiks, kterému jsem zatím přisoudila jednu malou vlastní kategorii. Sama s ním teprve začínám, mám za sebou pár opatrných krůčků, a proto nedokáži odhadnout, nakolik často se bude objevovat v mém seznamu četby. Předem však upozorňuji, že nejsem pláštěnkářský typ. 

O zbylých 30 % mého času se pak dělí beletrie britského a japonského původu. Obojí mi zůstalo jako koníček ze studií, a protože tuto část své knihovny dosud chovám v hluboké úctě, i ona zde bude mít svou vlastní přihrádku. Cílem blogu je pro mě shromáždit zážitky z veškeré četby, kterou uznám za dostatečně vhodnou. Nechci se proto omezovat žánrově. Z toho důvodu jsem zavedla i kategorii Všechochuť, kde přistane všechno, co mi nějakou náhodou zkříží cestu a nehodí se jinam. Současná i klasická světová beletrie, literatura faktu, prostě všechno možné. 

Především ale sci-fi a fantasy. 

Jak se se mnou spojit? 

T’Salina zpovědnice je můj osobní blog, na který s menší či větší pravidelností píšu už asi devět let. Pokud chcete vědět, kdo jsem, tady máte možnost. 

T’Sal Mei je můj nick na Facebooku. Ano, jsem too mainstream a nechávám se ovládat davem – mám FB. Zprávy mi mohou odesílat i lidé, s nimiž se facebookově nekamarádím, takže tuto cestu klidně využijte k poslání jakýchkoliv svých dotazů, připomínek nebo názorů. 

Můj profil na Databázi knih by tu také neměl chybět. Knihy, které vlastním, které jsem přečetla, které číst chci, mé komentáře k nim. To vše zde najdete na jednom místě. 

A pokud máte raději tradičnější způsoby komunikace, jsem všude: 

MSN: tsal-sama@hotmail.com 
ICQ: 485-333-934 
Skype: tsal_sama 
E-mail: T-Sal@seznam.cz