Zrádcův měsíc - Lynn Flewelling

Zabiják hostů.
Se zřetelností halucinace cítil v pravé pěsti tvrdost dávno odloženého jílce dýky, znovu vnímal první zachvění a poddajnost, když ostří zajelo do Hamanovy…
Znal jsi ho. Měl jméno. Tohle byl hlas jeho otce, naplněný znechucením.
Dhymir í Tilmani Nazien.
Zabiják hostů.
…do hrudi Dhymira í Tilmani Naziena… před tolika nocemi, roky a zabitími. V tom pocitu byla jakási obscénní jednoduchost. Jak je možné, že usmrtit člověka bodnutím stálo méně námahy, méně síly než vyřezat značku do desky stolu v krčmě?
S touto myšlenkou se vrátila stará nezodpověditelná otázka: Co ho přimělo vytáhnout nůž, když mohl stejně dobře utéct? Jediným úderem vzal cizí život a úplně změnil vlastní. Jediným úderem.

Příchod tmy - Lynn Flewelling

"Měl jsem to tvoje štěně zabít, když jsem měl příležitost," zavrčel Mardus.
"Ano, to jsi měl," procedil Seregil skrz zaťaté zuby a odhadoval protivníka. Mardus nebyl nijak statný, ale chránil ho kyrys. "Víš, nedostal jsi ani Nysandera. Je naživu a Čtveřice je stále pohromadě."
"Přesto jste selhali," řekl Mardus škodolibě a dýkou, kterou svíral v levé ruce, ukázal na Přilbu. "Já jsem vatharna, Seriamaiův Vyvolený. Myslíš si, že se mi teď můžeš postavit?
"Taky jsem vyvolený, ty zkursvysynu."

Štěstí ve stínech - Lynn Flewelling

Seregil netrpělivě mávl rukou. "Dostat tě ven bylo vzhledem k okolnostem tvého zajetí to nejmenší, co jsem mohl udělat. Ale teď mluvíme o tom, co chceš ty, Aleku, a nejen zítra, nejen příští týden. Čestně, opravdu hodláš strávit zbytek života kydáním hnoje ve stáji pro nějakého tlustého hostinského ve Wolde?"
Alek zrozpačitěl. "Nevím. Jediný život, který znám, je lov a kladení pastí."
"To je další důvod, proč toho nechat!" prohlásil Seregil a šedé oči mu plály nadšením. "Kolik že ti je let?"
"Šestnáct."
"A ještě nikdy jsi neviděl draka."
"Víš, že ne."
"No, já ano," řekl Seregil a znovu se vyšvihl do sedla.