pátek 24. července 2015

Zápisník smrti 8-12 – Cugumi Óba, Takeši Obata

„Nemysli si, že lidi, který používaj zápisník, můžou přijít do ráje nebo do pekla.“

L je mrtev, ať žije Kira! Poté, co Light konečně porazil svého úhlavního nepřítele, se zdá, že mu nic nestojí v cestě. Kira se stává bohem a svět se radikálně mění. Kriminalita téměř mizí a na Zemi není nikoho, kdo by se nebál jeho trestu.

Třebaže se však může zdát, že příběh skončil, zdaleka tomu tak není. Japonský vyšetřovací tým se stále snaží Kiru dopadnout. Vzhledem k tomu, že však v jeho čele stojí Light Jagami, který se před světem navíc vydává i za samotného L, zůstává vyšetřování stát na mrtvém bodě. Lightovi to tak naprosto vyhovuje, a proto není zrovna nadšen, když se na scéně objeví další dva hráči. Mello a Near jsou dva puberťáci, kteří vyrůstali ve speciálním sirotčinci pro geniální děti. L si mezi nimi hledal svého budoucího nástupce a právě Mello s Nearem byli jeho nejžhavějšími kandidáty. Když se dozvěděli o jeho smrti, oba se rozhodli na vlastní pěst dostat Kiru a pomstít svůj životní vzor.

Kira tak musí vést boj hned proti dvěma rovnocenným protivníkům, přičemž jsou nová pravidla hry špinavější než kdy dřív. Je to boj na život a na smrt a odměnou je pomsta. 

Dojmy

Těžko tomu uvěřit, ale třetí arch mi přišel ještě o ždibíček lepší než ten první. Jednak tu nemáme jen dvě nepřátelské strany ale rovnou tři, které se snaží potopit dvě ostatní a shrábnout vítězství pro sebe, druhak Kira získává mnohem inteligentnější spojence, než byla Misa. Jejich činy jsou sice částečně řízeny samotným Lightem, ale občas také jednají na vlastní pěst a do příběhu tak vnáší prvek překvapení. 

Ve třetím archu je také mnohem ucelenější atmosféra. Napětí se buduje od samého začátku a oproti předchozím dílům relativně bez přerušení nabývá na síle, aniž by do něj bylo vkládáno příliš oddechových částí. Atmosféra je také temnější. O život šlo sice již od prvního dílu, ale ve třetím archu jako kdyby protagonisté odhodili poslední zbytky morálních zásad a vrhli se do souboje myslí naplno. Je jedno, za jakou cenu se zvítězí, hlavně když se zvítězí. 

Zajímavě je také zpracováno davové myšlení. Obzvláště na začátku archu totiž japonský vyšetřovací tým bojuje nejen s Kirou a jeho novými nepřáteli, ale také s veřejným míněním. Kira si totiž získal veřejnost na svou stranu a z pár obdivovatelů se stalo regulérní celosvětové náboženství. Jedna vláda za druhou se sklání před Kirovou vládou a lidí, kteří by se odvážili vyjádřit svůj negativní postoj vůči němu, rapidně ubývá. Aby ne, když se na Kirovi odpůrce konají hony na čarodějnice a snaha ho dopadnout byla postavena mimo zákon. Naši známí vyšetřovatelé se tak dostávají do situace, kdy přestávají hájit zákon, přestože kdysi přísahali, že právě ten bude základním stavebním kamenem jejich života. Jak obstojí morální zásady jedince proti měnícím se morálním zásadám davu?

Pokud jde o postavy, máme tu opět solidní sbírku psychopatů. Light Jagami už se téměř nesnaží ani předstírat a tak si jeho zlovolnou povahu užijeme do sytosti. Po druhém archu je to rozhodně změna k lepšímu, protože jeho charakter mi přijde jako středobod celé série. Misa nám až na pár okamžiků ustoupila do pozadí a v příběhu nesehrává žádnou zásadní roli. Místo ní nastupují dva noví následovníci Kirovy vůle. Jeden z nich je téměř kopií Kiry, druhý opět loutkou po vzoru Misy. S oběma však Light manipuluje, až z toho běhá mráz po zádech. Z vyšetřovacího týmu, který nikdy nebyl příliš výrazně řešen, se nám do popředí dostává Aizawa a konečně se mu dostalo trojrozměrného charakteru. Rázem se tedy z křoví přeměnil na zajímavou postavu a divokou kartu ve hře. Mello a Near jsou pak jakýmsi rozdvojením eLovi osobnosti. Zatímco Near je dost pasivní a zdrženlivý, Mello se nechává ovládat emocemi a do všeho jde po hlavě. Kira tak stojí proti dvěma zcela odlišným nepřátelům, kteří mohou, ale nemusí do určité míry spolupracovat. 

Zkrátka a dobře, je to zakončení série, jak se patří, a mohu vám zaručit, že na jejím konci nebudete vědět, jestli to tedy dopadlo dobře, nebo špatně. Ostatně, asi se najde jen málo lidí, kteří po celou sérii bez výhrad fandí jen jedné straně. Pravda je totiž na obou stranách a obě strany páchají věci, o nichž si rádi říkáme, že my bychom to neudělali. Zápisník smrti je příběh, který vám bude ještě dlouho ležet v hlavě.
95%

Žádné komentáře: